CESTOVATELSKÝ PRŮJEM
Lidé cestují během celého roku, a to po celém světě. Abychom si dovolenou pořádně užili, je důležité na cestách myslet nejen na bezpečnostní, ale také hygienické zásady. Mezi nejčastější onemocnění, kterými cestovatelé trpí, patří průjmy. Hlavní příčinnou cestovatelských průjmů jsou z 80 % bakterie, z 15 % viry a z 5 % parazité.
Co ještě může vyvolat cestovatelský průjem?
Dále ale můžou cestovatelský průjem vyvolat i další faktory, jako je například cestovní stres, kterému předchází únava, ponocování a nepravidelný režim nebo změna prostředí, a to především u exotických destinací. Dále může průjem vyvolat také nezvyklá strava, například konzumace některých druhů ovoce, které mají projímavý účinek nebo nadbytečné používání oleje v navštěvovaných restauracích. Nedoporučuje se ani konzumace syrových a nedostatečně tepelně upravených potravin. Konzumace ovoce a zeleniny, kterou nemůžeme oloupat, je také riskantní. Všechny tyto zmíněné potraviny spolu s mléčnými produkty mohou mít za následek právě cestovatelský průjem.
Čemu se při cestování vyhnout?
Při cestování bychom se měli vyhnout hlavně nebalené vodě a ledu, který může být připraven ze závadné vody. Stejně tak riziková je i konzumace zmrzliny, která může obsahovat kontaminované suroviny. Vyhýbat bychom se měli také tepelně upraveným jídlům, která se ohřívají dlouho při nízké teplotě.
Jaké jsou příznaky cestovatelského průjmu?
Mezi nejčastější příznaky cestovatelského průjmu patří častá řídká stolice (více jak tři za 24 hodin); zvracení nebo pocit na zvracení, které souvisí také s nechutenstvím; zvýšená teplota; bolesti svalů, kloubů nebo hlavy a zimnice. Dále se mohou vyskytnout také příznaky typu bolesti břicha; křeče; urgentní nucení na stolici; pocit nedostatečného vyprázdnění a stolice s příměsí krve a/nebo hlenu.
za den po dobu tří až pěti dnů.
Cestovatelský průjem se objeví nejčastěji 3. – 4. den pobytu, druhá vlna přichází obvykle kolem 10. dne. Do skupiny cestovatelského průjmu však patří i průjmová onemocnění, která se mohou objevit 7–10 dní po návratu domů.
CESTOVATELSKÝ PRŮJEM
Při léčbě cestovatelských průjmů uplatňujeme stejná pravidla jako u akutního průjmu. Nejdůležitější je dostatečný příjem tekutin, správná dieta a nasazení léků. Tekutiny můžeme doplňovat pomocí minerálek nebo iontových nápojů.
Dieta by stejně jako u akutního průjmu měla být nemastná. Doporučuje se konzumace sucharů, vařené rýže, brambor, mrkve, jablka a rozmačkaného banánu.
Většina průjmů cestovatelů je vyvolána enteropatogenními mikroorganismy, v 80 % to bývají bakterie. K léčbě akutního průjmu bakteriálního původu je vhodné střevní desinficiens, kterým je právě volně prodejný přípravek Endiaron® s léčivou látkou cloroxin.
Co by sebou měl mít každý cestovatel?
Do oblastí se zvýšeným rizikem průjmů by měl cestovatel mít hlavně protiprůjmový lék, např. léčivý přípravek Endiaron®, který cíleně zasahuje bakterie, které průjem vyvolávají, a tím ho i léčí. Dále je také dobré mít prášek pro přípravu rehydratačního roztoku pro dostatečné zavodnění a doplnění iontů v organismu.
Pro cesty do oblastí s vysokým rizikem a nedostupností zdravotní péče je vhodné se poradit s lékařem, který může doporučit i jiné léky, které jsou dostupné pouze na lékařský předpis.
RIZIKOVÉ ZEMĚ
Cestovatelský průjem postihuje 25–75 % cestovatelů do zemí teplého klimatu s nízkou úrovní hygieny. Největší pravděpodobnost onemocnění je při cestách do Afriky, Asie a Jižní Ameriky.
Obvykle se cestovatelský průjem objevuje u osob cestujících z vyspělých zemí do rozvojových tropických či subtropických oblastí s nižší hygienickou úrovní.
Při opakovaném pobytu se průjem vyskytuje méně často než při první návštěvě. Důležitým faktorem pro výskyt nákazy v dané lokalitě je i způsob cestování a stravování i roční období.
